O polesí
K čemu polesí slouží
Poslání polesí SLŠ Hranice
Didaktická zásada
Polesí je využíváno při předmětových cvičeních a praxích žáků. Již po dlouhou dobu plní školní polesí úlohu v praktické výuce žáků, kteří se zde seznamují s výrobní činností, provozem, administrativou i organizací práce, a tak si utvářejí představu o provozu lesního hospodářství.
Účelové poslání
Polesí také rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů i spolupráce technických pracovníků školního polesí s učiteli odborných předmětů. Školní polesí umožňuje také rozvíjení zájmové činnosti žáků školy, spolupracuje s výzkumnými ústavy i jinými odbornými institucemi.
Vhodné podmínky
Je to zejména přírodní pestrost, spojená s velkou rozmanitostí porostů, dále výhodná poloha v blízkosti Hranic, a tím snadná dostupnost pro žáky i pedagogické pracovníky školy. Zřízeny byly i demonstrační objekty, umožňující ukázku učiva na praktických příkladech.
Školní polesí v čase
Historie polesí
Školní polesí bylo založeno v r. 1921 vyčleněním a zakoupením státem z majetku hraběnky Althanové z Lipníka nad Bečvou - jako výsledek pozemkové reformy a úsilí Františka Matějky, zakladatele školního polesí a tehdejšího ředitele školy.
Tehdejší školní polesí Paršovice bylo ustanoveno jako ekonomická a organizační součást školy. V tomto svazku škola a školní polesí spolupracovaly až do r. 1951, kdy školní polesí přešlo do operativní správy státních lesů. Jelikož tato úprava škole nevyhovovala, bylo v r. 1958 školní polesí, nyní jako školní polesí Valšovice, vráceno škole jako její součást.
V 70. letech získalo školní polesí právní subjektivitu a organizační i ekonomickou samostatnost. Od 1. 9. 2003 splývá školní polesí se školou.
Lesy školního polesí
Lesy školního polesí jsou v severní části většinou v příkrých stráních a hřebenech. Patří k povodí Bečvy, která protéká v těsné blízkosti severní hranice polesí. Hluboké a krátké zářezy vodotečí zde vysychají. Jižní část patří k povodí Moštěnky. Jde o plošiny mírně nakloněné k jihu. Lesní komplex přechází v jednotlivé rozptýlené malolesy a je souvislou plochou bezlesí oddělen od Hostýnských vrchů.
Klima našeho polesí je charakterizováno pahorkatinným, mírně teplým klimatem s mírnou zimou. Průměrná roční teplota polesí je 7 st. C. Průměrná teplota níže položených Hranic je 7,8 st. C. Průměrná teplota ve vegetačním období je 14 st. C.
Roční průměrný úhrn srážek činí 676 mm. Ve vegetačním období je průměr srážek 426 mm, v zimním 250 mm. Dnů se sněhovou pokrývkou je průměrně 50.
Přírodní zajímavosti
Projíždíme-li Moravskou bránou od severu k jihu, od Studénky a Polomi přes Hranice k Lipníku a Přerovu, vidíme po levé straně strmé svahy, ukončené dominantou hradu Helfštýna. Jde o Hranickou pahorkatinu, která lemuje okraj Moravské brány a ve které, v lesním hospodářském celku Hranice, leží naše školní polesí. Nejvyšším bodem této pahorkatiny, který leží právě ve střední části školního polesí, je vrchol Maleník (479 m n. m.). Nejnižší plochy nalézáme podél Bečvy v 258 m n.m. Oblast pahorkatiny tvořila původně souvislou klenbu s Oderskými vrchy. Poklesem této klenby vznikla čelní hlubina, Moravská brána.
Moravská brána - "Porta Moravica" je 65 km dlouhý a 4-9 km široký úval s mírně zvlněným povrchem. Vedla jí slavná Jantarová stezka od Baltu do Římské říše a jedná se také o prastarou vojenskou a obchodní cestu od východu na západ i od severu na jih, lemovanou na severu Oderskými vrchy, na jihu pak Podbeskydskou pahorkatinou.
